Proč jsme si pořídili naší Editku ?
Abych řekla pravdu, chtěla jsem většího pejska a říkala jsem si, že by to mohl být zlatý retriever. Nejdříve jsem chtěla bez PP, opravdu jen pro potěšení, ale potom jsem nabyla přesvědčení, že to musí být pejsek z chovné stanice. Začali jsem hledat na internetu a pár chovných stanic jsme navštívili. Přála jsem si opravdu "zlatého" retrievera. Když jsem potkala chovatelku Mgr.Zelenou, byla jsem unešena jak přístupem k pejskům, tak i k nám. Štěňátka se měla narodit v červenci 2005. Po porodu Amálky jsem nemyslela na nic jiného, než na nové štěňátko, které bude u nás doma. Jezdila jsem se dívat a vybírat (hlavně aby bylo nejtmavší).Vyhrála to fenečka Edith Artesia Bohemica. Rovnou jsem Kátě řekla, že nebudu chodit na výstavy ani na jiné aktivity. Až jednoho dne mě zavolala Káťa, jestli se nechci přijet podívat na výcvik. Bylo to v zimě. Jela jsem, byla jsem trochu zvědavá. Bylo to úžasné, když jsem viděla zkušenější pejsky, co všechno dovedou. V roce 2006 jsme jeli prvně na OVVR na Dobrou Vodu a od té doby to začalo. A protože se mi do toho pletl můj manžel, pořídil si svého pejska od Bohouška Kováře - ale labradorského retrievera a dokonce pejska. Tak jsme v tom jeli oba.